Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Suzhou, čínské Benátky a klasické čínské zahrady

6. 02. 2017 11:19:45
Čínské Benátky! To nejlepší z čínské zahradní architektury! Spojení pohodlí života ve velkoměstě s příjemným maloměstský životem!... V podobných superlativech bych mohl o Suzhou psát donekonečna.

Ne bezdůvodně to bylo jedno z deseti největších měst světa už za dynastie Han (206 př. n. l. – 220 n. l.). Dnes je se svým deseti miliony obyvatel druhým největším městem provincie, jedním z hlavních center zahraničních investic v Číně, největším výrobcem laptopů na světě a díky svým zahradám, vodním kanálům, mostům a pagodám jednou z nejnavštěvovanějších čínských kulturních památek UNESCO. Ale dost bylo superlativů, pojďme si o Suzhou něco povědět.

Historie města Suzhou

V okolí jezera Tai se v období válčících států nacházel stát Wu s hlavním městem Wuzhou, později přejmenovaným na Suzhou. Pod svým dnešním názvem už nikdy hlavním městem nebylo, ale jeho dva a půl tisíce let stará historie ho činí jedním z nejstarších měst na povodí řeky Yangzi. Po vybudování Velkého kanálu se Suzhou ocitlo na jedné z nejdůležitějších obchodních tepen na světě a stalo se středem obchodu, průmyslu, zábavy, odpočinku, taoistického rozjímání a domovem těch nejkrásnějších čínských žen. Ve 14. století bylo hlavním výrobcem hedvábí v Číně. A tak jen rostlo a rostlo. Za jeho lákadly se stěhovali bohatí lidé z celé Číny, kteří si zde stavěli své rezidence a především zahrady. Během poslední dynastie tu existovalo více než dvě stě literárních zahrad. Až do roku 1860 to bylo největší město na světě, které nebylo zároveň hlavním městem.

V roce 1860 město padlo do rukou Taipingských povstalců a v roce 1896 bylo nerovnoprávnými smlouvami otevřené mezinárodnímu obchodu, díky čemuž začaly po městě vznikat cizinecké koncese. Po roce 1949 a během Velké kulturní revoluce bohužel většina památek zmizela z povrchu zemského a po Velké kulturní revoluci se ničení nezastavilo. Aby se současná vlna čínské urbanizace - největší v historii celého světa - měla kam vejít, přikrylo vedení města mnohé suzhouvské kanály cestami a zbouralo další památky.

Naštěstí ne všechny městské kanály, mosty a zahrady padly za oběť moderní architektuře. Ve městě je dodnes zachovaných 69 nádherných zahrad a všechny byly prohlášeny za kulturní dědictví. Nejstarší zahrada Pavilon modré vlny (滄浪亭) je z roku 1044 (dynastie Song) a nejznámější zahrada Mistra rybářských sítí (网 师 园) pochází z roku 1141. Osm literárních zahrad města Suzhou, spolu s jednou v přilehlém vodním městečku Tongli (spadá pod Suzhou), byly v letech 1997 a 2000 prohlášené za památky UNESCO. Dnes je Suzhou opět centrem zábavy, turismu, rekreace, obchodu, průmyslu a místem, kde se západní kultura a klasická východní kultura krásně doplňují.

Čínské zahrady

Klasické čínské zahrady nejsou velké. Největší zahrada v Suzhou má kolem deseti hektarů, ale na ty menší „stačí sto kroků z jednoho kraje na druhý“. Všechny jsou stavěné tak, aby působily mnohem větší, než ve skutečnosti jsou. Jedním z jejich nejdůležitějších architektonických prvků je Jiejing - půjčování si scenérie. Znamená to, že zahrada je postavená tak, aby se zdálo, že její blízké okolí i vzdálená příroda (hory, lesy apod.) jsou její součástí. Ne vždy se jedná o vizuální lži, zahrady se stavěly blízko chrámů, aby hluk modlících se mnichů vytvářel dojem, že jsou její součástí. Nebo se zahrada postavila vedle ovocného háje, aby vůně stromů a květin zahradu rozšiřovaly o další vjemy. Zkrátka čínské zahrady jsou velmi sofistikované a komplikované. Stavěly se tak, aby v každém ročním období vypadaly jinak a aby v člověku vždy navodily "wow efekt", moment překvapení.

Spletě chodníčků a tras nutí návštěvníka objevovat zahradu popořadě tak, jak to vymyslel architekt. Při procházce se proto návštěvníkovi neustále objevují pohledy na úplně jinou krajinu. Přes bambusový háj přejde k borovicím, za nimi je jezírko s horou, ale přes okénko v průchodu vidí geometricky naaranžovanou květinovou zahradu. A tak dále... Je to kombinace různých zmenšenin čínské přírodní scenérie spolu s architekturou, pagodami a mosty, které odkazují na lokální kulturní dědictví a doplňují přírodu. Pro člověka, který je vidí poprvé, mnohdy působí až chaoticky. Nicméně nemůže být dále od pravdy, protože vše má svou symboliku.

Základním elementem zahrady je voda a hora. Hora symbolizuje stabilitu, živelnost a odolnost. Voda symbolizuje lehkost a život. Jezírka jsou vykopaná kolem hory a budov tak, aby vypadala nekonečně. Kombinace vody a hory odkazuje na tradiční legendy o nesmrtelných, které byly zakomponované do čínské zahradní architektury již v jedné z prvních zahrad. Ta byla vybudovaná panovníkem Wu za dynastie Han (206 před n. l. - 220 n. l.). Třetím prvkem klasické zahrady jsou rostliny a květiny. I zde každý druh symbolizuje něco jiného. Broskvoně znamenají nesmrtelnost, meruňka urozenost vládních úředníků, bambus ušlechtilost, vrba přátelství,... A poslední součástí zahrady je architektura. Jednotlivé přírodní scenérie jsou doplněné mosty, chodníky a ohnutými mosty symbolizujícími klikaté cesty k tajemstvím. V zahradních pagodách a pavilonech literáti i vysloužilí úředníci kdysi odpočívali, organizovali hostiny, rozjímali, tvořili nebo prostě jen popíjeli.

Kultura Suzhou

Zahrady bývaly většinou součástí soukromých rezidencí. Chodili tam rozjímat bohatí lidé. Avšak zábava pro bohaté i pro chudé byla a dnes opět je Pingtan a opera Kunqu.
Pingtan je pro cizince relativně náročný na zhlédnutí. A to i pro člověka se znalostí čínštiny. Tradičně se totiž jedná o jazykové hry, vtipy a vyprávění příběhů v klasickém lokálním dialektu, které jsou prokládané zpěvem. Umělci vystupují nejčastěji ve dvojici, ale mnohé hry jsou sólové nebo v triu. Herci při hraní komedie sedí.

Kvůli lingvistické složitosti Pingtanu je čínská opera, tzv. Kunqu, pro západního posluchače mnohem zajímavější a srozumitelnější. Pro ty, kteří čínskou operu někdy viděli, může být toto prohlášení šokující. Chápu. Ale hry v pestrých kostýmech s výrazně namalovanými herci a množstvím pohybových prvků jsou opravdu mnohem „koukatelnější“. Opera Kunqu patří mezi nejstarší školy čínské opery a také mezi nehmotné kulturní dědictví UNESCO.

Dnes je Suzhou stále centrem kultury. A to i té moderní. Například se zde zrodil první čínský klub stand-up comedy klub (Kung fu comedy). V centru města najdete hned několik barových a kavárenských čtvrtí s živou hudbou a okolní vodní městečka, podobně jako všechna jim podobná městečka v provinciích Jiangsu a Zhejiang, se proměnila na centra nočního, barového i kavárenského života (Hate-Love relationship). Bohatá komunita cizinců v Suzhou organizuje akce, koncerty, open-mic setkání atd. Suzhouvská muzea jsou jedna z nejlepších muzeí v celé Číně. Od muzea hedvábí až po městské muzeum, které je postaveno na architektonických principech klasických suzhouvských zahrad. Najdete zde například i muzeum sexu, což je v Číně celkem neobvyklá věc.

Ulice Pingjiang vinoucí se podél Velkého kanálu i uličky vedle ní jsou plné restaurací, barů, obchůdků s hedvábím, čajem a keramikou. Jsou místy pro řemeslníky i mladé lokální umělce...

Závěr

„Nahoře jsou nebesa, dole je Hangzhou a Suzhou.“ Toto přísloví zná každý Číňan. Obě města jsou zcela jiná, avšak obě jsou považovaná za dvě nejkrásnější města v celé Číně. Moderní historie bohužel Suzhou hodně zničila, ale stále je to krásné město. Je příjemné nejen na krátkou návštěvu ale i na život. No a půlhodinová cesta rychlovlakem od Šanghaje ho činí povinnou návštěvou pro všechny, kteří do Šanghaje zavítají. Klidně i na několik dní. Když člověk projde krásy Suzhou, může se vydat do malých vodních městeček spadajících pod městskou aglomeraci Suzhou. Je jich mnoho a jsou si hodně podobná, ale i tak stojí za návštěvu.

Víte, jak si koupit lístek na vlak v Číně? To si můžete přečíst v tomto článku.
Jestli Vás zajímá Čína, tak na můj facebook každý den přidávám informace ze světových médií. A novinky posílám také e-mailem.

Autor: Pavel Dvorak | pondělí 6.2.2017 11:19 | karma článku: 9.80 | přečteno: 465x

Další články blogera

Pavel Dvorak

Tisíc let starý trh na karavanové cestě

Netušili jsme, že se při hledání ztracených světů vrátíme v čase. A to doslova. Dnes jsme celý den strávili na trhu, který se v historickém městě Shaxi pořádá každý pátek již více než tisíc let.

15.6.2017 v 11:52 | Karma článku: 9.36 | Přečteno: 178 | Diskuse

Pavel Dvorak

Schody, opice, schody, chrámy, schody, hory, schody...

Náš druhý den v Shaxi jsme plánovali ODDECHOVĚ. Čekal nás cyklistický výlet do parku Shibaoshan a procházky mezi 1300 let starými buddhistickými chrámy a sochami.

12.6.2017 v 7:00 | Karma článku: 7.99 | Přečteno: 105 | Diskuse

Pavel Dvorak

Jedno z posledních starověkých míst na čínsko-tibetské cestě

Nasedáme na malé autíčko pro sedm lidí, i když uvnitř je asi deset pasažérů. Poslední dva - babička s dítětem - seděli v kufru na našich zavazadlech. Všichni kouří a řidičova jízda nám nahání husí kůži. Nám to však nevadí.

8.6.2017 v 9:00 | Karma článku: 6.33 | Přečteno: 86 | Diskuse

Pavel Dvorak

Jak jsem odhaloval ztracené světy Číny

Už dlouho jsem toužil jet čínskou divočinou, přespávat ve stanech a venkovských chrámech, pomáhat na venkově a vařit tamní jídla s místními.

5.6.2017 v 9:41 | Karma článku: 10.54 | Přečteno: 286 | Diskuse

Další články z rubriky Cestování

Ervín Dostálek

Za "Perlou Sibiře" - na Bajkal 12: Do ZABAJKALSKÉHO národního parku a k termálním pramenům

Ptačí ráj, termální prameny, "zrychtovaní" přátelští rybáři nabízející nám nachytané omuly, přírodní rezervace, již zakládal Čech, a v níž šlo hlavně zachránit vzácné soboly, když kdysi jejich kůžemi Carské Rusko platilo i Evropě.

22.9.2017 v 7:11 | Karma článku: 10.57 | Přečteno: 125 | Diskuse

Jaroslav Kašíkjaroslav

Kudy, kam?

Nejenom psaním živ je člověk, ale i prací na zahrádce a k tomu je jarní a letní období přímo ideální. A není od věci připravit i povyražení, za které cesty do Norska považuji.

22.9.2017 v 5:41 | Karma článku: 3.05 | Přečteno: 112 | Diskuse

Eva Štěpánková

Bude Praha také pyšná na novou koncertní síň?

Původně měl být můj dnešní příspěvek pouze o dalším zážitku z Kodaně, ale náhodou mi padla do očí zpráva, která mu dala širší souvislost.

22.9.2017 v 0:29 | Karma článku: 3.92 | Přečteno: 80 | Diskuse

Iveta Klimečková

Pět základních typů žen podle kabelek

Znáte ten způsob zavěšení kabelky na vztyčeném předloktí? Pokud loket patří mladé dámě s pootevřenými rtíky, je to jaksi součástí image a pán bůh s námi a zlé pryč.

21.9.2017 v 22:47 | Karma článku: 21.85 | Přečteno: 846 | Diskuse

Petr Janák

Po hedvábné stezce

Hory neznají třídní rozdíly, protekci, vztek, nenávist, štěstí, lásku zkrátka nic. Jsou čisté, nahé. Proto na ně, tak rád jezdím. Přiblížit se jim aspoň na chvilku a poznat sám sebe. Ne nadarmo se říká, že hory ukáží charakter.

21.9.2017 v 8:00 | Karma článku: 7.62 | Přečteno: 172 | Diskuse
Počet článků 19 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 558

Organizujem netradičné, unikátne, spoznávacie, ale aj dobrodružné expedície na čínsky vidiek a do prírody v malých skupinách na mojich stránkach www.cestycinou.sk

S čestinou mi pomáha copywriterka Kateřina Vlčková.



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.