Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Taoistické hory Wudang

20. 03. 2017 7:00:00
Jako dítě jsem miloval kung fu filmy. K lásce k Číně jsem se dostal díky bojovým uměním a stále jsem jejich velkým fanouškem. Nikdy jsem se však nevydal po stopách kung fu v Číně. Až dnes.

Jedeme do hor Wudangshan, největších taoistických hor v Číně a do jedné z kolébek čínských bojových umění. Naše cesta však nezačíná v taoistické přírodě, ale v divoké Šanghaji. Do hor Wudangshan je to odtud 1 200 kilometrů. Nejprve je třeba jet rychlovlakem do jedné z největších vnitrozemských dopravních křižovatek Číny, města Wuhan. Odtud už do městečka Wudang žádný rychlovlak nejede, a tak jsme nastoupili na staré dobré vláčky. Cesta se v nich stává mnohem exotičtější a delší.


O horách Wudang

V Číně je mnoho hor. Z náboženského pohledu se dělí do několika kategorií: pět velkých svatých hor Číny, čtyři svaté buddhistické hory a čtyři svaté taoistické hory. Wudangshan patří mezi čtyři svaté taoistické hory Číny a dnes je památkou UNESCO. Celý park má 72 vrcholků, z nichž nejvyšší je 1 500 m. n. m. Na výstup až na vrchol je třeba si rezervovat alespoň 10 hodin chůze do schodů. Vstup stojí sice 140 RMB, je ale povinností si k němu doplatit dalších 100RMB za (ne)dobrovolnou dopravu - po celém areálu je zavedená kyvadlová autobusová doprava. Nádherné taoistické kláštery jsou roztroušeny po celé ploše hor. Velké kláštery jsou většinou zpřístupněné jako památky a staví u nich zmíněný autobus. Když se však rozhodnete jezdit méně autobusem a chodit více pěšky, nachází se jich zde mnohem více. Některé jsou navštěvovány střídmě, jiné vůbec, a jsou tu i takové, které jsou bohužel zavřené. Počasí nám přálo, protože poprchávalo, nebyly zde téměř žádní turisté a my jsme si mohli vychutnat tu pravou taoistickou atmosféru. Chrámy jsou zde velké i malé, někdy jsou to jen sochy skryté ve vytesaných skalách a někdy naopak neuvěřitelné stavby visící na nebezpečných převisech. Většina dnes stojících budov pochází přibližně z 15. století, avšak dějiny tohoto místa se datují ještě déle. V 10. století zde údajně vznikl styl bojového umění Wudang boxing. Zasloužil se o něj mnich Zhang Sanfeng, který žil v jednom z místních klášterů. Nelíbil se mu tvrdý styl nedalekého Šaolinu a hledal klidnější a plynulejší formu bojového umění. Při jeho vzniku se nechal inspirovat zápasem ptáka a hada, kterého byl svědkem. Had hladce a rychle uhýbal drápu a zobáku, dokud se pták úplně nevyčerpal a zápas neprohrál.

O taoismu

Taoismus je spolu s konfucianismem jednou z původních filozofií Číny. Obě vznikly kolem 5. století před naším letopočtem, kdy žili nejslavnější mudrci těchto filozofií - Konfucius a Lao-c'. Úplně na začátku to nebyly dvě filozofie, ale pouze jedna. Filozofie, která se zabývala životem, tím jak správně žít a jak být ušlechtilým člověkem. To mají oba směry společné dodnes, rozdíl je však v tom, jak o to má člověk usilovat. Konfucianisté říkají, že všechny věci musí být správně pojmenovány, když se pojmenují špatně, vzniká společenská nestabilita. Říkají, že ušlechtilý člověk se řídí přísnými pravidly a obřady. Taoisté říkají přesný opak. Věřili v Tao, cestu. Mohli bychom ji přirovnat i k našemu osudu. Taoisté věří, že když člověk pojmenuje Tao, Tao přestává být Taem. Věří v nestálost a proměnlivost věcí, vysmívají se konfuciánským pravidlům a svázanosti. I proto byly konfucianisté kdysi úředníky a taoisté umělci, často dokonce i žebráky. Taoisté věří v jednoduchý život. Kdy je člověk šťastný? Když se nají, pokud je hladový, když se vyspí, pokud je ospalý, když se oblékne, pokud je mu zima. Zní to velmi primitivně, taoisté však věděli, že to vůbec není jednoduché. Rozhodně ne v dnešním světě. I proto jsou Wudangshan skvělým místem k hledání přirozenosti.

Cesta na vrchol

Ze střední stanice autobusu jsme se vyvezli až na konečnou. Konečné stanice jsou dvě. Jedna vede ke stanici lanovky a druhá k nádhernému chrámu visícímu na skále. Z obou stanic se dá jít na úplný vrchol pěšky. Od spodní stanice lanovky je pěší cesta na vrchol kratší, od chrámu delší. My jsme si vybrali tu delší cestu. Jsou to sice jen čtyři kilometry, ale nekonečných schodů nahoru a dolů. Hlavně však nahoru. Mysleli jsme si, že to nebude nic namáhavého, nohy nás však bolely ještě týden. To nevadí, co bychom to byli za taoistické poutníky, kdybychom to nevyšli alespoň jednou pěšky? A navíc - cesta na vrchol je nádherná, plná potůčků a kamenných mostů. Turistů je málo a je tu možné potkávat místní lidi, kteří nosí náklady stavebního materiálu a potravin na vrchol na ramenou. Mají tvrdý život, který však zbohatl příchodem turismu.

Cesta na vrchol nám trvala téměř 5 hodin. Zničení jsme konečně dorazili, ale čekala nás zde hlavně mlha. Na vrcholu skály se nachází obrovský klášterní komplex, my jsme se však mohli zdržovat jen v nejnižších částech. To byla poslední zóna, kde bylo možné ještě něco vidět. Ale žilo si to tady pomalým a klidným životem. Před příchodem do hor jsem se bál čínského turismu. Po několika letech zkušeností v Číně už znám jeho tvář. Všude je masa lidí. Z Wudangshanu jsem byl nadšený i proto, že tady tomu tak nebylo. Místo toho nás přivítalo skutečné ticho a modlící se mniši.

Jiný svět

Další den nás ale čekala prudká změna. Najednou se ukázalo sluníčko a nádherné počasí. Byla tak krásná viditelnost, že jsme z těch hor zkrátka nemohli odjet. Dali jsme chrámům na vrcholku ještě jednu šanci. Problém byl, že den předtím jsme šli nahoru i dolů pěšky a kolena nás bolela tak, že i jeden schod nám dělal problém. Další čtyři hodiny po schodech bychom nezvládli. A tak jsme se rozhodli vyzkoušet služby místní lanovky.

Vrchol nás naprosto ohromil. Opravdu jsme byli rádi, že jsme sem vyšli ještě jednou, neboť výhledy, které se nám naskytly, byly neopakovatelné. Bylo vidět kilometry a kilometry daleko. Samozřejmě i počet lidí byl úplně jiný než o den dříve. Zatímco předtím jsme tam byli jen my a možná ještě jeden turista, dnes se to Číňany jen hemžilo. Chrámy na vrcholu jsou krásné a výhledy jsou ještě krásnější. Ale pro člověka, který není zvyklý na Čínu, mohou být trošku přelidněné.

Pryč od lidí

A tam jsme si vybrali jít zpět do lesů, které jsou tak velké, že se tam lidé úplně rozptýlí. Po okolí jsou různé kaňony, úžiny a říčky, přes které se dá dojít k dalším chrámům. Jaké bylo naše překvapení, když jsme zjistili, že namísto davů turistů jsou zde davy opic. A opravdu davy. Byly všude. Brzy nás pokousaly, a tak jsme se rozhodli, že bude bezpečnější navštívit poslední chrámy. Po celých horách je tolik zajímavých míst, že jsme tu dohromady strávili tři noci. A každý den jsme viděli něco nového. Hory Wudangshan rozhodně doporučuji každému. Nejsou zdaleka tak přelidněné jako jiné čínské národní parky a chrámy jsou tu opravdu nádherné. Rozhodně ale nedoporučuji cestovat tak, jak to dělají běžné cestovky - jet lanovkou na vrchol, přespat jednu noc a jet pryč. Chrámy ukryté v lesích a procházky mezi nimi jsou to, v čem je kouzlo hor Wudangshan.

Chystáte se cestovat do Číny? Bude se vám hodit návod, jak se připravit na cenzuru internetu v Číně před cestou. Jestli vás zajímá Čína, tak na mém facebooku najdete každý den jednu novinku. A informace můžete dostávat také e-mailem, v rámci mého newsletteru. Pro odběratele jsem připravil zdarma ke stažení dvojjazyčný čínsko-slovenský jídelníček typických šanghajských pochoutek a e-knihu Procházky čínskými pohádkami. Přihlásit se můžete zde.

Autor: Pavel Dvorak | pondělí 20.3.2017 7:00 | karma článku: 9.25 | přečteno: 209x

Další články blogera

Pavel Dvorak

Jak na peníze v Číně - kompletní návod

Jak to funguje v Číně s penězi? To je jedna z otázek, kterou si pokládá každý, kdo se chystá poprvé do Číny.

23.5.2017 v 1:04 | Karma článku: 7.47 | Přečteno: 302 | Diskuse

Pavel Dvorak

Čínské továrny

Jak si u nás člověk představuje fabriku v Číně? Stará rozbitá budova, kde i děti šijí levné ponožky, které se hned rozpadnou?

15.5.2017 v 7:00 | Karma článku: 17.93 | Přečteno: 728 | Diskuse

Pavel Dvorak

Chlupatí krabi dazha a výlet na jazero Yangcheng

Suzhou, nejkrásnější město Číny. Proslavilo ho hedvábí, architektura vodních městeček, takzvaných čínských Benátek a Velký vodní kanál (UNESCO), největší vodní stavba lidstva ze 7. století, která funguje dodnes.

2.5.2017 v 9:43 | Karma článku: 6.39 | Přečteno: 157 | Diskuse

Pavel Dvorak

Černé taxíky

Pokud někdo někdy cestoval po Číně, tak určitě zažil křičící davy lidí stojící před vlakovými nebo autobusovými stanicemi. Většinou křičí čínsky, ale když vidí cizince, začnou volat jediné anglické slovíčko, které znají: „TAXI!“

24.4.2017 v 7:00 | Karma článku: 10.90 | Přečteno: 419 | Diskuse

Další články z rubriky Cestování

Ladislav Jílek

V květnu jezdíme na Hukvaldy

S manželkou tam jezdíme každý rok kvůli kvetoucím kaštanům, ale nejen kvůli nim. Dalším důvodem jsou daňci a kořeny. Ano, kořeny stromů. Vysvětlím to dále.

29.5.2017 v 16:02 | Karma článku: 13.39 | Přečteno: 194 | Diskuse

Libor O. Novotný

Víkend v Trenčíně

Přestože se ze svého současného bydliště dostanu na rodné Valašsko docela často, většinou nemám čas cestu natáhnout ještě o kousek dál, aspoň do slovenského Pováží.

29.5.2017 v 15:01 | Karma článku: 14.84 | Přečteno: 220 | Diskuse

Ervín Dostálek

Krásu hledejte i doma - 68: Největší zoologickou zahradou v Česku je chomutovský zoopark

Lokálka Amálka a Safari Expres jsou dopravní prostředky, jimiž se v jedné z nejmladších českých zoologických zahrad, přesněji zooparku, přiblížíte do bezprostřední blízkosti chovaných živočichů, je tu i skanzen a výběh s Ropáky...

29.5.2017 v 13:15 | Karma článku: 5.97 | Přečteno: 153 | Diskuse

Ervín Dostálek

Krásu hledejte i doma - 67: Romantická krajina lidové architektury Trojmezí - uchovejme ji

Spojení slovanské roubené a německé hrázděné konstrukce stavby umožňovalo v oblasti Horní Lužice, severních Čech a Dolního Slezska rychlejší postavení domu a menší spotřebu dřeva - vznikl tak jedinečný druh lidové architektury...

29.5.2017 v 10:18 | Karma článku: 4.93 | Přečteno: 91 | Diskuse

Radim Teodor Bílek

Hledali jsme teroristy z informačních médií, místo toho Istanbulem vládl klid a pohoda

Proč takový divoký nadpis? Lidé se mě často ptají, proč zrovna Istanbul. Někteří dokonce říkají, že by tady nikdy nejeli. Píší tento článek právě kvůli nim, aby viděli, že je to krásné místo, plné památek a stojí za to jej vidět.

29.5.2017 v 8:00 | Karma článku: 9.70 | Přečteno: 333 | Diskuse
Počet článků 15 Celková karma 10.55 Průměrná čtenost 587

Organizujem netradičné, unikátne, spoznávacie, ale aj dobrodružné expedície na čínsky vidiek a do prírody v malých skupinách.

Nové termíny expedícií na jeseň 2017
?Hľadanie stratených svetov (Novinka) 31.10. - 16.11.
?Prechádzky čínskymi rozprávkami (Bestseller) 11.9. – 26.9. 
?Čína plnými dúškami (gurmánska cesta) 14.8. - 22.8 a 22.8. - 30.8

S čestinou mi pomáha copywriterka Kateřina Vlčková.

Seznam rubrik

Napište mi

Vzkaz autorovi


Zbývá 1000 znaků.


Toto opatření slouží jako ochrana proti webovým robotům.
Při zapnutém javaskriptu se pole vyplní automaticky.


více


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.