Čínské továrny

Jak si u nás člověk představuje fabriku v Číně? Stará rozbitá budova, kde i děti šijí levné ponožky, které se hned rozpadnou? 

Nebo továrna a la Foxconn (vyrábí Apple produkty), která je masivně zainvestovaná západem a čínské dělníky nezneužívá?

Každá fabrika je jiná. Viděl jsem "výkovkárne", kam jsem se bál vejít, protože v černé rozbité hale s vymlácenými okny stálo několikatunové kladivo (buchar) a při každém úderu vyšlehly z rozžhaveného kusu železa plameny. A v téže provincii, jen několik kilometrů odtud, stojí krásná nová továrna s podobným bucharem o síle 19 000 tun - stroj tak moderní a velký, že byste ho na Slovensku těžko hledali. V Číně je běžné, že velké továrny zaměstnávají malé domácí firmy na dílčí práce. Jako vrtání nebo natahování kovů. V těchto továrnách by si odpůrce Číny nebo kontrolor kvality ISO přišli na své. Je třeba si dávat pozor, kam člověk šlápne, protože všude se povalují železné piliny. Je třeba si dávat pozor, čeho se chytí, protože všude je velká vrstva černého oleje. Hned vedle strojů je postavená malá budova z betonu, ve které máma od rodiny suší oblečení, zatímco její manžel pod visícím oblečením nese na malém jeřábu několikatunový výkovek na provrtání. A setkal jsem se také s tím, že slovenští inženýři sledovali hotový výrobek z čínské fabriky a potřásali hlavami, že ani jejich vlastní výroba nedokáže dosáhnout tak vysoké kvality. Fabrika byla tak čistá, že by se tam dalo jíst z podlahy, i když všude stály desítky vyrobených strojů. Na mnohých se stále pracovalo. Jednou jsem pomáhal při obchodu sléváren, polovina zboží byla vyrobená v čínské slévárně a polovina v Čechách. Ve výzkumném ústavu v Trnavě jsme vyzvali specialistu na chemickou analýzu, aby si po výzkumu tipnul, který vzorek je čínský a který český. Ten absolutně nepoužitelný byl podle něj čínský a doporučil nám jej okamžitě reklamovat. Byl v šoku, když jsme mu řekli, že ho odlily zlaté české ručičky, zatímco čínský vzorek hladce dosahoval evropské kvality.

Na návštěvu v továrně na výrobu fosforových lan vzpomínám často. Přišli jsme do výrobní haly a nikde ani živáčka. Žádný dělník. Naše důvěra v daný podnik začala mizet, a tak jsme se zeptali, kde jsou všichni, proč nikdo nepracuje? „A jak chcete vyrábět fosfor přes den? Vždyť on svítí pouze ve tmě, my pracujeme jen v noci." To nás opravdu nenapadlo.

Odlévání plastového nábytku skýtá také neuvěřitelný pohled. Obrovská hadice nalévá táhlý plast do velkých kleští, které v sobě mají formu. Jakmile se naplní, kleště se zavřou a plast zapečou. Pak se otevřou a vypadne nový stůl. Přijdou dělníci s ořezávátky a začnou ořezávat ploché zbytky plastu, podobně jako jsme odřezávali zbylé kousky plastu z malých vojáčků jako děti, když jsme je vyndali z plastových ploch. Byl to pro mě návrat do dětství, jen o několik desítek tun těžší.

Čínské továrny

Výrobní linka na základní desky do mobilů HTC byla linka bez konce. Vše motorizované, sem tam nějaký pracovník, který se jen dívá do počítače, a na konci linky vypadávají do velkého koše hotové desky. To už bylo jako firma Foxconn, která vyrábí produkty Apple. Dokonce byla také tchajwanská. Potkával jsem se s tamními manažery kvality a ti mi říkali, že ze začátku museli pracovat sedm dní v týdnu, dvanáct hodin denně. Nyní jsou na vysokých pozicích a po pěti letech pracují už jen deset hodin šest dní v týdnu. Lidé z vedení fabrik běžně pracují přesčasy, které se neproplácí. Ale nikdo je nenutí. Když by nebyli ochotní, na Tchaj-wanu čekají tisíce dalších, kteří ochotní jsou. Ale ne z donucení, spíše z potřeby. Jde jim o kariérní postup a jsou ochotní mu hodně obětovat. Běžný dělník si však odpracoval svoji osmihodinovou šichtu a za každou hodinu navíc dostává zaplaceno. Mnoho šéfů, které tlačily termíny dodávek, si stěžovalo, že pokud budou dělat dělníci přesčasy, je to drahé. Při práci v sobotu je povinné zaměstnanci vyplatit 200% plat, v neděli a o svátcích 300% plat. A zatím ve všech továrnách, kde jsem byl, se to přísně dodržovalo.

Čína je různorodá a pestrá. Člověk zde najde vše. Ale není třeba nechat se zmást dnešními médii. Ne vždy říkají lež, ale častokrát je to jen jedna strana mince.

Zajímá vás Čína? Pak čtěte můj blog a sledujte můj facebook.