Nejkrásnější venkov v Číně, rodiště bohaté kultury Huizhou

27. 02. 2017 11:56:12
Ze Šanghaje se přesouvám na jih. Cílem mé cesty je místo, kde se střetávají tři provincie - Anhui, Jiangsu a Zhejiang.

Tato oblast je rodištěm starodávné huizhouské kultury, která zásadně přispěla k formování čínského kulturního dědictví. Vítejte na nejkrásnějším venkově v Číně, v oblasti Wuyuan!

Starověká kultura Huizhou

I přesto, že Wuyuan patří do provincie Jiangsu, se tradičně řadí do oblasti Huizhou. Huizhou je území na jihu provincie Anhui v okolí Žlutých hor Huangshan. Jeho hlavním městem bylo město Huizhou, které přejmenovali na Huangshan. Wuyuan byl kdysi součástí provincie Anhui, hranice této provincie se však později posunuly, a proto dnes spadá pod Jiangxi. Oblast starobylé kultury Huizhou je na čínské poměry sice malá, ale velmi slavná a kdysi to dokonce byla jedna z nejbohatších a nejvlivnějších oblastí Číny.

První obyvatelé byli imigranti prchající před neustálými válkami z různých oblastí Číny. Mnoho z nich patřilo ke slavným rodinám, ve kterých se vždy kladl velký důraz na vzdělání a rodinnou tradici. Řada úspěšných absolventů státních zkoušek, a tím pádem i císařských úředníků, pocházela před příchodem Mongolů do Číny právě z Huizhou. Díky tomu tato oblast rychle prosperovala a rostla. Tak rychle, že úrodné půdy kolem nestačily uživit její obyvatelstvo. A tak se zde kromě výborných učenců začaly rodit i vynikající obchodníci, kteří začali cestovat po celé Číně a obchodovat s místními produkty, zejména s čajem a porcelánem. Právě ti proslavili Huizhou, zasadili se o rozvoj této oblasti a dokonce změnili společenské postavení obchodníka. Kromě slavných čajů dalo Huizhou Číně i svůj vlastní styl opery, ze kterého později vznikla Pekingská opera. Huizhouská kuchyně patří mezi osm hlavních kulinářských škol v celé Číně a výjimečné bílé domky přispěly čínskému koloritu výjimečnou architekturou.

Přihlášení k odběru Youtube kanálů

Tisíce bílých domků

Wuyuan hrdě hlásá svůj obchodní slogan „Nejkrásnější vesnice v Číně“. Pravda je však taková, že Wuyuan je jen okresní městečko a památková zóna kolem něj. Celá oblast rychle roste díky turistickému ruchu. Za turistickou památku je vyhlášeno již patnáct let, avšak opravdový boom domácích turistů začal až v roce 2015, kdy byla poprvé spuštěná stanice rychlovlaků. Dostat se sem dnes už není žádný problém. I proto jsem se trošku bál přijet. Co když budou ta krásná místa zavalená turisty?

Naštěstí tomu tak nebylo a moje obavy se nenaplnily. Všichni turisté sem jezdí jen během hlavní sezóny a ta trvá necelé dva měsíce. Kdy to je? Když kvete řepka olejnatá. Bílé domky uprostřed rozkvetlých polí jsou lákadlem pro davy a davy turistů. Jakmile odkvete, celá oblast se vylidní jako mávnutím zázračného proutku.

Celá památková oblast Wuyuan je obrovská. V rámci jedné vstupenky se dostanete do deseti vesniček, které jsou prohlášené za nejkrásnější. V celé oblasti se však nacházejí další desítky, ne-li stovky vesniček, které místní vláda neoznačila za památky. Jsou sice menší, ale úplně bez turistů a nádherné. V některých vesničkách už mizí staré domy a nahrazují je pohodlnější nové, ale vždy zachovávají místní tradici. Ve vesnicích vládne příjemný klid, domácí hrají na ulici karty, kolem pobíhají psi a slepice a všude bzučí cikády. Malebnost těchto domků se těžko popisuje slovy, proto se raději pokochejte fotkami a videoblogem z této oblasti.


Huizhouští obchodníci

Díky čemu je architektura v Huizhou tak bohatá? Už jsem to nastínil na začátku - díky jejich obchodníkům a úředníkům na císařském dvoře. Huizhouský obchodník je dodnes v Číně pojem. V období dynastie Ming až sedmdesát procent obyvatelstva obchodovalo a zároveň aspirovalo na úřednický post. Každý chtěl nejprve zbohatnout obchodem a později své bohatství zvětšovat díky vlivnému postavení na císařském dvoře.

Tradičně byl obchodník v Číně na konci společenského řetězce. To však změnili místní obchodníci tím, že postupně přetvářeli veřejné mínění stavbou silnic a štědrými dary. Nebáli se přispívat k rozvoji společnosti a díky tomu se obchodník v Číně stal uznávanou osobou. Mnoho vesniček má dodnes zachované budovy obchodních komor nebo rezidence bohatých obchodníků. To jsou vždy ty největší a nejkrásnější domy.

Místní obyvatelé byli přísní konfuciáni a respektovali rodinné tradice, kulturu, umění a vzdělání. Díky tomu se mnohé památky a architektonické skvosty z dynastie Ming a Qing dochovaly dodnes v původním stavu. Samozřejmě tomu pomohla i relativně vzdálená a kdysi nedostupná poloha, která zachránila mnohé vesničky od řádění dvacátého století. I přesto, že mnoho domů je dnes ve špatném stavu, je možné z kamenných a bohatě zdobených obydlí vycítit dávné bohatství této oblasti.

Přihlášení k odběru Youtube kanálů

Jedna vesnička za druhou

Ve městě Wuyuan je vlakové nádraží, ale není třeba se tam nijak zdržovat. Je to nepřitažlivé malé městečko. Autobusem se dá dojet do nejbližší vesnice Likeng, kde je dobré se ubytovat. Tato vesnička je k městu nejblíže a je největší. Také je ze všech nejlépe zrekonstruovaná. Díky tomu je dostatečně vybavená malými příjemnými hotely, kde se můžete ubytovat na kvalitní úrovni. Pak se už stačí dohodnout s někým místním, aby vás vzal autem po okolí. Můžete cestovat i veřejnou dopravou, ale tou se nedostanete do neturistických vesniček. Na hlavní atrakce budete potřebovat minimálně dva celé dny. Jeden na východní a jeden na severní trasu. Východní je kratší a země není příliš hornatá. Vesničku Jiangwan vynechejte, je prohlášená za památku jen proto, že odsud pochází bývalý čínský prezident Ťiang Ce-min. Kromě jeho plakátů však nic nenabízí. Ale vesnička Wangkou je jednou z nejkrásnějších, jaké jsme tu vůbec viděli.

Severní trasa je delší a mnohem krásnější. Krajina je zajímavější, úzké cestičky vinoucí se hornatou krajinou vás z ničeho nic přivedou na skryté plantáže čaje, lotosu, řepky nebo rýže. Vesniček je tu mnohem víc, a zejména těch, které nespadají do turistické oblasti. Kromě nich tu můžete vidět i nejvyšší vodopád v Číně a hluboké jeskyně. Vodopád a kaňon, který k němu vede, určitě stojí za návštěvu. Jeskyně už méně. Je sice krásná, ale Číňané ji proměnili na jeden velký Disneyland se spoustou kýčovitých světel a neukázněných turistických skupin.

I když dva celé dny a dvě noci mi na návštěvu stačily, dokázal bych zde strávit i týden. Každá vesnička má trošku jiné kouzlo. Ani zdaleka jsem nestihl všechny. Proto se těším až se do oblasti Wuyuan zase vrátím.

Praktická rada:
Vlakové nádraží rychlovlaků je přímo ve městě Wuyuan, ze Šanghaje sem jezdí vlak dvakrát za den.

Víte, že čínské babičky obchodují na burze? Proč to dělají, se můžete dočíst tady. Jestli vás zajímá Čína, tak na mém facebooku najdete každý den jednu novinku. A informace můžete dostávat také e-mailem, v rámci mého newslattra. Pro odběratele jsem připravil zdarma ke stažení dvojjazyčný čínsko-slovenský jídelníček typických šanghajských pochoutek a eknihu Procházky čínskými pohádkami. Přihlášení zde

Autor: Pavel Dvorak | pondělí 27.2.2017 11:56 | karma článku: 17.27 | přečteno: 1289x

Další články blogera

Pavel Dvorak

Tisíc let starý trh na karavanové cestě

Netušili jsme, že se při hledání ztracených světů vrátíme v čase. A to doslova. Dnes jsme celý den strávili na trhu, který se v historickém městě Shaxi pořádá každý pátek již více než tisíc let.

15.6.2017 v 11:52 | Karma článku: 12.09 | Přečteno: 278 | Diskuse

Pavel Dvorak

Schody, opice, schody, chrámy, schody, hory, schody...

Náš druhý den v Shaxi jsme plánovali ODDECHOVĚ. Čekal nás cyklistický výlet do parku Shibaoshan a procházky mezi 1300 let starými buddhistickými chrámy a sochami.

12.6.2017 v 7:00 | Karma článku: 12.29 | Přečteno: 151 | Diskuse

Pavel Dvorak

Jedno z posledních starověkých míst na čínsko-tibetské cestě

Nasedáme na malé autíčko pro sedm lidí, i když uvnitř je asi deset pasažérů. Poslední dva - babička s dítětem - seděli v kufru na našich zavazadlech. Všichni kouří a řidičova jízda nám nahání husí kůži. Nám to však nevadí.

8.6.2017 v 9:00 | Karma článku: 10.85 | Přečteno: 155 | Diskuse

Pavel Dvorak

Jak jsem odhaloval ztracené světy Číny

Už dlouho jsem toužil jet čínskou divočinou, přespávat ve stanech a venkovských chrámech, pomáhat na venkově a vařit tamní jídla s místními.

5.6.2017 v 9:41 | Karma článku: 13.83 | Přečteno: 391 | Diskuse

Další články z rubriky Cestování

Jana Schlitzová

Točník

Jsem pod hradem Točník. U jezírka mám divný pocit, že je tu někdo se mnou. A taky že ano, pod mostem, naštěstí za branou v zrekonstruovaném medvědíně, na mě mžourá asi právě probuzený medvěd a za ním ještě jeden ...

22.2.2019 v 17:36 | Karma článku: 13.82 | Přečteno: 295 | Diskuse

Zuzana Palečková

Gabon 18 - Adieu

Ani se mi ten perex nechce psát. Taky o čem? Jak je to smutné, když se loučí matka s dcerou a babička s vnuky a nevědí, kdy se zase uvidí? A otec je na tom stejně? A já, kdy se tam vrátím já?

22.2.2019 v 4:47 | Karma článku: 13.69 | Přečteno: 338 | Diskuse

Jan Tomášek

Neuskutečněná cesta do Arménie

Arménie byla jedinou zemí, kterou se mi při návštěvě Kavkazu v druhé půlce 80tých let nepodařilo navštívit – i když z mého pohledu se jedná o zemi pravděpodobně nejzajímavější.

22.2.2019 v 2:57 | Karma článku: 6.49 | Přečteno: 245 | Diskuse

Martina Moudrá

Boudy nad Passo Monte Croce (Dolomity)

Pro pěší i cyklisty: mapy, fotky a popis cesty hustým lesem i mokřadem a pastvinou v průsmyku Monte Croce, rozkládajícím se v těsné blízkosti rakousko-italské hranice, mezi masivy Karnische Alpen a Dolomiti di Sesto.

20.2.2019 v 19:55 | Karma článku: 23.21 | Přečteno: 544 | Diskuse

Mirek Matyáš

Tesla se už nediví ...

... pokračování článku o tom, jak se jezdí s elektromobilem po USA - jsem sice slíbil na druhý den, ale trošku jsem nepočítal s časovým posunem. Když my spíme, tak v Oregonu mají den a když my máme den, tak spí zase oni ...

19.2.2019 v 23:59 | Karma článku: 17.85 | Přečteno: 997 | Diskuse
Počet článků 19 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 988

Organizujem netradičné, unikátne, spoznávacie, ale aj dobrodružné expedície na čínsky vidiek a do prírody v malých skupinách na mojich stránkach www.cestycinou.sk

S čestinou mi pomáha copywriterka Kateřina Vlčková.

Najdete na iDNES.cz