- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
Toto je první část dvoudílného článku o jednotlivých úsecích zdi a návod, jak je navštívit. V této první části se budu věnovat těm úsekům, které se navštěvují z Pekingu. V příštím díle naopak podrobněji rozebereme vzdálené úseky Čínské zdi. Úseků zdi je mnoho a je možné, že jsem nějaké vynechal. Pokud znáte část, kterou jsem do tohoto článku nezahrnul, napište mi ji, prosím, do komentářů.
To je otázka, na kterou není možné snadno odpovědět. Ze dvou důvodů. Čínská zeď není a nikdy ani nebyla jednou souvislou stavbou! To, co se považuje za Velkou čínskou zeď, jsou různé úseky zdi, které spolu často nejsou propojené. Mnohé z nich pocházejí z různých období. V historii Číny nikdy nestály všechny úseky ve stejnou dobu. V některých částech Číny byla Velká čínská zeď jen obyčejnou zdí, vůbec nemusela být dlouhá ani vysoká. Během dějin se čínští panovníci několikrát pokusili pospojovat jednotlivé úseky různých zdí do jednoho souvislého celku - Velké čínské zdi, ale nikdy se jim to úplně nepodařilo. Na internetu najdete množství číselných údajů, jak dlouhá vlastně je. Každý však její délku počítá jinak. Někdo počítá jen úseky, které stále existují a stojí, někdo počítá i ruiny a oblasti, kde je existence Čínského zdi zdokumentována, ale už tam není. A někdo počítá všechny úseky, které jsou, byly, možná byly a pravděpodobně ani nebyly napříč celou čínskou historií. To poslední většinou dělají samotní Číňané. Takže na otázku, jak dlouhá je Čínská zeď odpovím - Nevím. Dlouhá…
Jak můžete tušit z předchozího textu, ani tuto otázku vám nezodpovím zcela přesně. První člověk, který se pokusil sjednotit zdi na čínském území do jednoho souvislého celku, a tím se i jako první pokusil postavit Velkou čínskou zeď, byl první svrchovaný císař Číny, Qin Shi Huangdi (259 před n. l. - 210 před n. l.). Jeho vláda i život byly však příliš krátké na to, aby to stihl. Ne, že by toho nedokázal mnoho - zůstala po něm například terakotová armáda (jeho hrobka) a především idea jedné Číny, fungující stát se systémem pravidel a byrokratický systém řízení státu, který se více méně zachoval až dodnes. Čína však za své sjednocení zaplatila tvrdou daň během jeho kruté vlády. Ale zpět k tématu, pokud počítáme historii zdi od Qin Shi Huangdi-ho, který sjednotil Čínu v roce 221 před n. l., je stará více než 2 tisíce let. Císař se však pokusil sjednotit již existující zdi, takže některé úseky jsou ještě starší. Dynastie Han (206 před n. l. - 220), která následovala po něm, se o dostavění Čínské zdi pokusila také. Od dynastie Han však nemáme o Čínské zdi zachovanou téměř žádnou dokumentaci až do dynastie Ming (1368 - 1644). Právě během ní se Čínská zeď stala zase významným symbolem Číny a objevily se pokusy o její sjednocení. Úseky v okolí Pekingu většinou pocházejí právě z dynastie Ming a z následující dynastie Qing.
Z toho, co bylo právě po ruce. Někde z hlíny, někde z kamenů, někde z písku, cihel, jinde ani nevíme, protože už neexistuje. A někde je bohužel zalitá betonem, protože je v Číně korupce a stává se, že nevhodný člověk dostane práci, na kterou není kvalifikovaný. Dnes jsou navštěvované především úseky z kamene.
V první řadě - Čínská zeď není vidět z vesmíru. První čínský kosmonaut řekl, že se velmi snažil, ale nepodařilo se mu to. Že je Čínská zeď jako jediná stavba na světě vidět z vesmíru, byla propaganda Komunistické strany Číny před desítkami let, avšak toto tvrzení nemá žádnou logiku. I kdyby byla Čínská zeď jedinou souvislou stavbou (což, jak víme, není), bylo by to stejné, jako dívat se z třicátého patra mrakodrapu na nit nataženou na chodníku.
Většina lidí si myslí, že Čínská zeď byla postavená primárně na obranu. Ani to není úplně pravda. Samozřejmě, využívala se i na obranné účely, ale jejím hlavním účelem bylo ohradit území a jasně se politicky a ideologicky definovat jako Čína - Říše středu, zatímco všechny okolní národy Číňané považovali za barbary. Šlo spíše o hranici, jejímž primárním účelem bylo na základě idejí civilizované říše udržet lidi uvnitř, a ne nepustit tam další. I když Čínu někdo zvenčí napadl a zeď se použila na obranné účely, její obranyschopnost byla úměrná politické stabilitě Číny.
Dostáváme se k hlavnímu účelu tohoto článku, kam se jet podívat na Čínskou zeď? V okolí Pekingu je několik navštěvovaných úseků. Liší se vzdáleností od Pekingu, stavem a úrovní rekonstrukce, počtem turistů a přírodní scenérií. Pro lepší přehled jsem pro vás vytvořil i mapu na Google maps, ve které najdete všechny potřebné údaje.
Ke každému úseku uvádím, jak se sem dostat, avšak vždy je možné si zaplatit soukromého řidiče s autem. Pokud jste větší skupina, určitě se to vyplatí, zejména na vzdálenější úseky.
Jak se sem dostat:
Veřejná doprava autobus 345 do Shahe (??) a tam přestoupit na autobus ? 68 (čínský znak před číslem je důležitý) na zastávku Juyong Pass ???.
Ju Yongguan je nejbližší úsek u Pekingu - pochopitelně i velmi navštěvovaný. Kdysi to byl jeden ze tří nejdůležitějších průchodů přes zeď. Do prohlídky proto spadá i velká zrekonstruovaná brána.
Jak se sem dostat:
Autobus 919 z Deshengmen (???) přímo do Shuiguan Changcheng (? ? ??). Od Juyongguan je vzdálen jen 7 km a od úseku Badaling jen 5 km. Někdy se považuje za součást úseku Badaling. Je spravovaná přes stejný úřad Badaling Tourism General Corporation, nicméně je to samostatný úsek.
Jak se sem dostat:
Badaling je asi úplně nejpopulárnější úsek zdi. Všude po Pekingu vám budou lokální cestovky nabízet výlet na Badaling, protože sem chodí většina organizovaných zájezdů. Všechny tři dosud zmíněné úseky jsou pouze pro lidi, kterým situace nedovolí jet na vzdálenější části, nebo pro ty, kteří chtějí mít Čínskou zeď na svém seznamu procestovaných míst, ale samotná zeď a pěší turistika je až tak moc nezajímá. Těmto třem úsekům se vyhněte zejména během svátků.
Jak se sem dostat:
Mutianyu je stále snadno dostupný a krásně zrekonstruovaný úsek, který nenavštěvuje příliš mnoho lidí. Před pár lety byl však výrazně změněn, postavili nové turistické centrum, a proto je možné, že už i tento úsek padl za oběť přelidnění. Pokud máte aktuální informace, podělte se o ně, prosím, v komentářích.
Jak se sem dostat:
Stále relativně dostupný úsek zdi, který je navštěvovaný mnohem méně než všechny předchozí. Jeho silnou stránkou je i to, že v okolí je mnoho jezer a kompozice Čínské zdi s vodními plochami je zkrátka překrásná.
Jak se sem dostat:
Navštívit tento úsek bez průvodce je velmi náročné. Nejprve se musíte dostat do Xizhazi Village nebo Shuntong Rainbow Trout Fishing Base a odtud je to ještě jedna až dvě hodiny po malých silničkách přes les. Bez zkušeností a znalostí čínštiny je to téměř nemožné. Nejlepší je přidat se k turistické cestovní kanceláři, kterých je v Pekingu několik.
Je možné sem jít i pěší túrou z Mutianyu. Dostat se na Mutianyu je jednoduché, z Mutianyu na Jiankou přibližně 4 hodiny chůze.
Jak se sem dostat:
Zeď na Baimaguan je dnes pouze ruina s někde zachovalou architekturou. Scenérii dlouhé zdi táhnoucí se po vrcholech kopců zde zřejmě nenajdete.
Jak se sem dostat:
Tato část je již relativně daleko od Pekingu a dá se sem dostat i z města Tianjin. Každoročně se zde běhá pekingský maraton.
Jak se sem dostat:
Simatai je původní nezrekonstruovaný úsek zdi s nejhodnotnějšími architektonickými památkami ze všech úseků. Gubeikou - Jinshanling - Simatai je běžná turistická trasa pro náročné turisty. Cca na 10 hodin.
Jak se sem dostat:
Úsek Gubeikou byl kdysi často využíván pro obranné účely. Odehrálo se zde více než 150 bitev proti Mongolům. Skládá se ze dvou částí - Wohushan ?? ? a Panlongshan ?? ?. Část Panlongshan spadá pod vojenské základny, a proto je nedostupná.Gubeikou - Jinshanling - Simatai je běžná turistická trasa pro náročné turisty. Cca na 10 hodin.
Jak se sem dostat:
Jinshanling je nejlepší kombinace zrekonstruované Čínské zdi s původními částmi. Také nabízí nekonečné výhledy a člověk si tu uvědomí, jak neuvěřitelně dlouhá vlastně je. Je to jeden z nejvhodnějších úseků pro fotografy a dá se spojit s návštěvou letoviska císařské rodiny v Chengde. Pro mě osobně je to nejoblíbenější úsek, ale nebyl jsem na všech. Gubeikou - Jinshanling - Simatai je běžná turistická trasa pro náročné turisty. Cca na 10 hodin.
Z nějakého důvodu nejde mapa vložit přímo do článku.
Chystáte se do Číny? Pak vám doporučuju navštívit taoistické hory Wudang. Jestli vás zajímá Čína, tak na mém facebooku najdete každý den jednu novinku. A informace můžete dostávat také e-mailem, v rámci mého newsletteru. Pro odběratele jsem připravil zdarma ke stažení dvojjazyčný čínsko-slovenský jídelníček typických šanghajských pochoutek a e-knihu Procházky čínskými pohádkami. Přihlásit se můžete zde.
Další články autora |
Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!